Standard F.C.I. č. 209

ZEMĚ PŮVODU: Tibet.

PATRONÁT: Velká Británie.

POUŽITÍ: Společenský pes.

KLASIFIKACE FCI: Skupina 9 - Společenští psi.
Sekce 5 - Tibetská plemena.
Bez pracovní zkoušky

TIBETSKÝ TERIÉR: Je středně veliký, dlouhosrstý, velmi atraktivní, temperamentní a společenský pejsek. Pro svoji výjimečnou povahu a snadnou péči je vyhledávaným společníkem pro lidi, kteří mají zájem o přírodní typ psa s ideální velikostí. Je vhodný do bytu, a proto si ve světě získal velkou oblibu. V Čechách je dosud plemenem málopočetným, ale postupně si i u nás začíná získávat velkou oblibu a rodina příznivců tibeťáků je rok od roku větší.

Je to pes odolný, vše co na něm příroda stvořila pro přežití v jeho domovině Tibetu není pro nic za nic. Například dlouhá srst v obličejové části ho měla chránit před písečnými bouřemi či ostrým slunečním svitem. Elegantní osrstěný ocásek nesený hrdě nad hřbetem zahřívá citlivou ledvinovou partii. Jeho dvojí srst jej chrání jak před zimou tak před horkem a vodou (krycí srst vodu odpuzuje a chvíli trvá, než se promočí).

Je temperamentní, vytrvalý a odvážný. Miluje pohyb a kontakt se svojí smečkou, kterou ochotně doprovází při jakékoli činnosti, ať už při pobytech v přírodě, na horských túrách, tak při běžném životě ve městě. Je ideálním společníkem rodinám s dětmi či starším lidem. Má velké srdce a je ochoten vždy rozdávat radost, pohodu a štěstí, nikdy nemá špatnou náladu. Tibeťani tyto psíci nazývají "malí lidé" a kdo měl tu čest s tibeťákem žít, potvrdí, že toto označení opravdu sedne. Je velmi vnímavý, jeho výchova musí být důsledná a spravedlivá. Je inteligentní a má výbornou paměť, někdy je poněkud samostatnější. K cizím lidem si zachovává odstup. Je výborným hlídačem, nebezpečí ohlásí, ale nenapadne. Dobře vychází i s ostatními domácími mazlíčky a také s jinými plemeny psů.

HISTORIE: Tibetský teriér pochází z Tibetu, kde byl chován kočovníky, prostými Tibeťany, ale také jako společník mnichů v buddhistických klášterech. Jeho označení teriér není správné, protože teriérem není. Je spíše psem ovčáckým, dnes společenským. V domovině byl využíván jako průvodce karavan a společně s tibetskou dogou tvořil vynikající ochranu majetku svých pánů.

Do Evropy se dostal prostřednictvím anglické lékařky Dr. Agnes Greig, která působila v Indii ve městě Kanpur na klinice pro ženy. V roce 1922 se zde setkala s prvním tibetským teriérem Lily rodiny tibetského obchodníka. Manželku tohoto obchodníka Dr. Greig operovala a zachránila ji život.Jako projev obrovské úcty dostala od tohoto obchodníka Gr. Greig štěně, zlatobílou fenku Bunti. Během velmi krátké doby pak Dr. Greig získala svého druhého TT psa Rajah. S Bunti a dvěma jejími potomky se vrátila do Anglie, kde dostali svůj název a byly uznáni oficiálním plemenem.

Dr. Greig chovala jako první v Evropě tibetské teriéry. Vzhledem k atraktivnosti plemene byli dovezeni další jedince ze země původu a postupně se pak tibetský teriér rozšířil po Evropě a do USA.

K typickým znakům tibetského teriéra patří zejména jeho nádherná splývavá dlouhá srst, kterou tvoří jemná podsada a krycí srst, která připomíná vlasy a je suchá. Srst tibeťáka tak postrádá typický psí pach. V období línání se není třeba obávat chlupů v bytě. Jen je potřeba věnovat srsti pravidelnou péči a veškerou odumřelou srst vyčesat. Při průběžné péči není její údržba náročná.

K tibeťákovi také bezpochyby patří jeho elegantní, výrazný pohyb. Není nic krásnějšího než tibeťák v pohybu. Jeho pohyb je pružný, lehký, je také výborným skokanem a miluje pohyb ve skalách.

PÉČE A ZDRAVÍ: Tibetský teriér rozhodně není plemenem náročným na péči. Je velmi zdravý a odolný, netrpí žádnými chorobami. V dobré fyzické i psychické pohodě se dožívá vysokého věku, nezřídka 16-18 let. Může být samozřejmě venku, ale vyžaduje úzký kontakt se svým pánem. Je naprosto nevhodný k držení celoročně na zahradě v kotci, chce být se svou smečkou.

CELKOVÝ VZHLED: Statný, středně velký, dlouhosrstý, celkově kvadratického formátu, rozhodný výraz.

CHOVÁNÍ / CHARAKTER (POVAHA): Extrovertní, ostražitý, inteligentní a odvážný, ani divoký ani rvavý. Zdrženlivý k neznámým lidem.

HLAVA A LEBKA: Lebka střední délky, ani široká ani hrubá, lehce se od uší k očím zužuje, není kulovitá ani zcela plochá mezi ušima. Jařmové oblouky obloukovitě prohnuté, ale nesmí být příliš vyboulené. Znatelný stop v linii očí, ale ne přehnaný. Silný čenich, dobře vyvinutá spodní čelist. Délka od oka ke špičce nosu odpovídá délce od oka k základně lebky. Nos černý. Hlava dobře kryta dlouhou srstí, padající dopředu nad oči. Spodní čelist má malý, ale ne přehnaně bohatý vous.

Tlama: Nůžkový nebo obrácený nůžkový skus. Řezáky jsou v jemné křivce, vyrovnané a posazené kolmo k čelisti.

Oči: Velké, kulaté, ani vystouplé ani zapadlé, posazené dosti daleko od sebe, tmavě hnědé. Okraje víček černé.

Uši: Zavěšené, nepříliš přilehlé k hlavě, tvaru V, nepříliš velké, silně osrstěné.

PŘEDNÍ KONČETINY: Silně vystavěné. Ramena dobře posazená, nohy rovné a paralelní, záprstí mírně šikmá.

TRUP: Dobře osvalený, kompaktní a statný. Délka od špičky lopatky ke kořeni ocasu se rovná kohoutkové výšce. Dobře klenutá žebra. Hřbet nad žebry rovný, bedra krátká, zlehka klenutá, kříž rovný.

ZADNÍ KONČETINY: Silně vystavěné. Kolena dobře skloněná, hlezna nízko nasazená.

TLAPY: Velké, kulaté, silně vystavěné se srstí mezi polštářky. Pevně stojí na polštářcích tlapek, tlapky nesmějí být vyklenuté.

POHYB: Hladký, dobré rozpětí, mohutný odraz. Při chůzi nebo klusu zadní nohy sledují dráhu, ani uvnitř ani vně předních nohou.

OCAS: Středně dlouhý, posazený dosti vysoko a nesený ve veselém kroužku nad hřbetem. Velmi dobře osrstěný. Háček těsně u špičky se často vyskytuje a je přípustný.

OSRSTĚNÍ: Dvojitá srst. Podsada jemná a vlněná. Kvalitní krycí srst, jemná, ale ne hedvábná ani vlněná, dlouhá, buď rovná nebo vlnitá, ale ne kadeřavá.

BARVA: Bílá, zlatá, krémová, šedá nebo kouřová, černá, vícebarevná a tříbarevná. V podstatě jsou přípustné všechny barvy kromě čokoládové a játrové.

VELKOST: Výška v kohoutku: psi 35,6 - 40,6 cm (14-16 palců), feny o něco menší.

HMOTNOST: hmotnost by měla být úměrná velikosti, obecně se pobybuje v rozmezí 8 - 14 kg.

VADY: Jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů se musí považovat za vadu, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru s odchylkou.

Poznámka: Psi musí mít dvě očividně normálně vyvinutá varlata, která se nacházejí zcela v šourku.

 zpracovala: Ing. Radana Sojková

Tibetan Terrier Club ČR (TTC) - jediný klub sdružující majitele, chovatele a přátele tibetských teriérů v České republice. Pro své členy zajišťuje každoročně klubovou a speciální výstavu TT. Již se stalo tradicí, že spolu s klubovou výstavou je pořádáno Setkání přátel TT spojené se zábavnými soutěžemi pro pejsky a jejich majitele. Nováčci mají příležitost se poznat s ostatními a získat potřebné informace. Toto setkání lidiček a psů je každoročně super a pokud se někdo chce seznámit s tibeťáky, má zde jedinečnou příležitost. Klub pro své členy vydává  Zpravodaj.