Vzpomínka na Benušku 

  Beny, Benuška, přišla k nám z ulice tak se ji někdo jako nepohodlného štěňátka zbavil. Byla tu s námi necelých 13 let. Měla nás ráda tak jak to jen pejsci umí  a každý den nám svou lásku dávala najevou možná o to víc, že  u nás našla domov asi  jako 4měsíční štěňátko.
11. 11. 2005 kolem 14.00 hodiny  Benuščino srdíčko utichlo, ani přes  veškerou snahu  pana doktora se ji nepodařilo vrátit zpátky.
Byla velice milá, přátelská, měla ráda lidi i ostatní pejsky. Svým odchodem nám způsobila velkou bolest kterou jen čas otupí, ale vzpomínky navždy zůstanou.
Jestli existuje psí nebe tak se naše Benuška jistě do něj dostala a dívá se na nás i na tu naši psí smečku.
Děkujeme ti Benuško, za všechny roky strávené s tebou.

V našem srdci navždy zůstane vzpomínka na Benušku.
 

  Povídka o duhovém mostě

Na nebesích je místo, kterému se říká Duhový most. Když umře zvíře, zvláště takové, které bylo někomu blízké, odchází za tento Duhový most. Pro naše milé kamarády tam jsou louky a kopce, kde mohou běhat a společně si hrát. Je tam spousta jídla, vody, slunečního svitu a naši přátelé jsou v teple a pohodlí. Všechna nemocná a stará zvířata jsou opět zdravá a při síle, kdo byl zraněn nebo zmrzačený, je nyní opět silný a zdravý, tak jak si ho v našich snech pamatujeme z dávných dnů a již minulých časů. Zvířata jsou šťastná a spokojená až na jednu maličkost: všechna postrádají někoho velmi zvláštního, někoho koho opustila. Hrají si a běhají spolu, ale přijde den kdy se jedno náhle zastaví a hledí do dálky. Jeho jasné oči pátravě pozorují, netrpělivé tělo se začíná chvět. Náhle vyběhne ze skupinky zvířat, letí přes zelené louky, rychleji a rychleji. Až se nakonec ty a tvůj kamarád sejdete v nesmírné radosti. Déšť šťastných polibků pokrývá tvou tvář, tvé ruce opět hladí milovanou hlavičku, znovu hledíš do těch přenádherných důvěřivých očí, jež nadlouho zmizely z tvého života, ale nikdy z tvého srdce. A přes Duhový most půjdete spolu a nikdy se už nerozejdete......